Staročeské historické jednotky
Až do zavedení metrické soustavy v druhé polovině 19. století se v Českých zemích používal svébytný systém měr a vah. Tento systém vycházel především z rozměrů lidského těla (prst, dlaň, píď, stopa, loket, sáh) a z hospodářských potřeb zemědělství, pivovarnictví a obchodu (korec, lán, vědro, máz, žejdlík, libra, hřivna).
Interaktivní kalkulátor staročeských jednotek
Vyberte kategorii, zadejte hodnotu a zvolte výchozí jednotku. Hodnoty se okamžitě přepočítají na všechny ostatní staročeské i moderní jednotky:
1. Staročeské míry délky
Základním délkovým etalonem byl pražský loket (cca 59,14 cm), jehož oficiální kovové měřidlo bylo zazděno do zdi Novoměstské radnice v Praze pro kontrolu poctivosti trhovců. Menší míry byly odvozeny z proporcí lidské ruky.
| Jednotka | Vztah k ostatním jednotkám | Metrický ekvivalent | Popis |
|---|---|---|---|
| zrno (ječmenné) | 1/4 prstu | cca 4,1 mm | Nejmenší historická délková míra. |
| prst | 4 zrna | cca 1,97 cm | Šířka lidského prstu. |
| dlaň | 4 prsty | cca 7,88 cm | Šířka čtyř prstů ruky. |
| pěst | 5 prstů | cca 9,86 cm | Šířka sevřené pěsti. |
| píď | 10 prstů = 1/3 lokte | cca 19,71 cm | Vzdálenost palce a malíčku rozevřené ruky. |
| stopa česká | 16 prstů = 1/2 lokte | cca 29,64 cm | Délka lidského chodidla. |
| loket český (pražský) | 2 stopy = 3 pídě = 30 prstů | 0,5914 m (59,14 cm) | Základní míra Českého království. |
| krok (jednoduchý) | cca 2 stopy | cca 0,59 m | Běžný krok dospělého člověka. |
| sáh staročeský | 3 lokte = 6 stop | 1,7928 m | Rozpětí paží dospělého muže. |
| prut | 5 loktů | cca 2,96 m | Měřičská tyč pro vyměřování pozemků. |
| provazec zemský | 52 loktů (Karel IV.) | 30,75 m | Měřičský provaz pro zápisy do Desk zemských. |
| hon | cca 125 kroků / cca 250 loktů | cca 148 m | Délka jedné orné brázdy. |
| míle česká | 12 732 loktů ≈ 4 200 sáhů | 7 529,76 m (7,53 km) | Historická poštovní a cestovní míra. |
2. Staročeské plošné a polní míry
Plošné míry byly úzce provázány se zemědělstvím a výsevem obilí. Například korec původně označoval plochu pole, kterou bylo možné osít jedním korcem (měřicí) obilí.
| Jednotka | Vztah k ostatním jednotkám | Metrický ekvivalent | Popis |
|---|---|---|---|
| čtverečný loket | 1 loket × 1 loket | cca 0,3498 m² | Plocha čtverce o straně 1 lokte. |
| čtverečný sáh | 1 sáh × 1 sáh (9 čtv. loktů) | cca 3,214 m² | Základní stavební a zahradní plošná jednotka. |
| věrtel (plošný) | 1/4 korce | cca 719,3 m² | Čtvrtina korce orné půdy. |
| korec (strych / měřice) | 4 věrtele = cca 895 čtv. sáhů | 2 877,3 m² (cca 0,288 ha) | Základní polní jednotka v Českém království. |
| jitro staročeské | cca 1,1 korce | cca 3 150 m² | Plocha pole obdělaná spřežením za jedno jitro (den). |
| lán selský | 64 korců | 186 301 m² (18,63 ha) | Plocha potřebná k obživě jedné selské rodiny. |
| lán panský | 80 korců | 232 876 m² (23,29 ha) | Panská pozemková jednotka. |
| lán královský | 96 korců | 279 452 m² (27,95 ha) | Královský dvořanský lán. |
3. Staročeské duté míry (objem tekutin a sypkých látek)
Duté míry sloužily k měření kapalin (pivo, víno, medovina, voda) a sypkých komodit (obilí, mouka, sůl).
| Jednotka | Vztah k ostatním jednotkám | Metrický ekvivalent | Použití |
|---|---|---|---|
| lžíce | cca 1/25 žejdlíku | cca 14 ml | Kuchyňská a lékárenská odměrka. |
| žejdlík český | 1/4 mázu = 1/2 holby | 0,3538 l (353,8 ml) | Běžná sklenice na pivo a víno. |
| holba | 2 žejdlíky = 1/2 mázu | 0,707 l | Nádoba na pivo a nápoje. |
| máz český (plánka) | 4 žejdlíky = 2 holby | 1,415 l | Základní hostinská a obchodní jednotka. |
| konvice | 2 mázy = 8 žejdlíků | 2,83 l | Džbán či konvice na stůl. |
| hrnec | 2,5 mázu = 10 žejdlíků | 3,538 l | Kuchyňská a hospodářská nádoba. |
| vědro české | 40 mázů = 160 žejdlíků | 61,13 l | Základní velkoobchodní jednotka pro tekutiny. |
| vědro pražské | 40 mázů pražských | 56,60 l | Městská míra pro víno v Praze. |
| sud | 4 česká vědra = 160 mázů | 244,53 l | Pivovarský a vinařský transportní sud. |
| korec / strych (sypký) | 4 sypké věrtele | 93,04 l | Základní sypká míra na obilí a luštěniny. |
4. Staročeské váhy a hmotnost
Základem vah byla česká libra rozdělená na 32 lotů a hřivna (pražská marka), která sloužila jako váhová jednotka stříbra při ražbě slavných pražských grošů.
| Jednotka | Vztah k ostatním jednotkám | Metrický ekvivalent | Popis |
|---|---|---|---|
| zrno (gran) | 1/320 lotu | cca 0,05 g (50 mg) | Lékárnické a zlatnické vážení. |
| fenik | cca 1/14 lotu | cca 1,1 g | Mincovní váhová jednotka. |
| kvintlík český | 1/4 lotu | 4,02 g | Kuchyňská a lékárenská váha. |
| lot český | 1/32 libry = 4 kvintlíky | 16,07 g | Běžná jednotka pro koření, čaj a cennosti. |
| unce česká | 2 loty = 1/16 libry | 32,15 g | Obchodní a mincovní míra. |
| hřivna (marka pražská) | 16 lotů = 1/2 české libry | 253,17 g | Základní váha pro mincovnictví a drahé kovy. |
| libra česká (funt) | 32 lotů = 2 hřivny | 514,37 g (0,514 kg) | Základní obchodní váhová jednotka. |
| kámen | 20 českých liber | 10,29 kg | Prodej těžších surovin (vlna, maso, kovy). |
| centíř (český cent) | 6 kamenů = 120 liber | 61,72 kg | Velkoobchodní pytlová jednotka zboží. |
Historický vývoj a reformy v Českých zemích
- 1268 (Přemysl Otakar II.): První panovnický pokus o sjednocení měr a vah v Čechách zavedením královského lánu a pražského lokte.
- 1358 (Karel IV.): Významná reforma měr a vah. Pražský loket se stal závazným etalonem pro všechny cechy a trhy, zemský provazec byl stanoven na 52 loktů.
- 1764–1777 (Marie Terezie a Josef II.): Zavedení tzv. dolnorakouských měr s cílem sjednotit roztříštěné regionální systémy v celé monarchii.
- 1871–1876 (Zavedení metrické soustavy): Zákonem ze dne 23. července 1871 byla v Rakousku-Uhersku uzákoněna mezinárodní metrická soustava (metr, kilogram, litr), která se stala povinnou od 1. ledna 1876.